My lidi se ve vlastních myšlenkách pořád vracíme do minulosti nebo cestujeme do budoucnosti. Cyklujeme se ve svých představách a touhách. Ale jak žijeme život doopravdy? Žijeme tak, abychom si i za spoustu let mohli říct, že byl náš život smysluplný a opravdu hezký? Všichni víme, že k smysluplnému životu potřebujeme dostatek energie, protože:
bez energie není život
bez života nejsou sny
bez snů, není naděje
bez naděje není cíl
bez cíle není směr
bez směru není vášeň
bez vášně není radost a
bez radosti není smysl života.
Proto je energie považována za obrovskou podstatu života. Je ní tvořeno všechno – buňky, molekuly, atomy, protony, neutrony a tak dále. A rozdíl mezi vším závisí na poměru hustot a vibrací.
Potkáváme se často s termínem „kvantové pole“ co se vztahuje k materiálu, z něhož se skládá všechno (člověk, rostlina, věc..) prostě všechno, co vnímáme v nějakém tvaru. Jde o obecný teoretický rámec pro popis fyzikálních systémů s mnoha integrujícími částicemi. Používá sa v částicové fyzice a fyzice pevných látek a je potřeba zejména v situacích, kdy se počet částic v systému může měnit – částice vznikají a zanikají. A to nám dává vysvětlení rozdílu mezi mnou, vámi, psem nebo kloboukem.
Lze používat i další pojmy, jako například „vlna pravděpodobnosti“, „bezpodmínečná láska“, co je tvořeno energii, takže energie je základem všeho stvoření.
A jak do toho zapadají naše myšlenky a pocity? Myšlenka, která je na něco soustředěná, je stejně jako všechno ostatní formou energie a totéž platí i o pocitu. Pokud máte nějakou myšlenku a investujete do ní svou energií, vytváříte napodobeninu kvantového pole, čímž onu myšlenku uvádíte do reality. Pokud se na myšlenku soustředíte dostatečně dlouho, může nabýt fyzické podoby. Proto je velice pravděpodobné, že nač nejčastěji soustředíte své myšlenky, to přitáhnete do svého života. Tohle může fungovat způsobem pozitivním i negativním. Pravděpodobnost, že se něco stane, se zvyšuje, pokud si to dost silně přejete, máte ze svého přání dobrý pocit a dostatečně na to myslíte, což ovšem platí i v případě, že si něco nepřejete, a uvažujete, jaké by to bylo, kdyby se to stalo.
Toto vysvětlení často používám u svých přednášek k popisu technik pro ovládání svých emocí, pocitů, k tvoření svého života a pochopení zákonitostí tohoto světa.
Ale podívejme se, jenom stručně, na prožívání našich životů z jiného pohledu.
Často krát se lidi ptají, proč se mu stává to špatné i když na to nemyslí a proč se mu nestane to, co si tak moc přeje. Samozřejmě, že i za touto záhadou se skrývá určité vysvětlení a pochopení, které úzce souvisí s tím, v co věříme, jak si uvědomujeme samých sebe, jak jsme ochotní nebo neochotní porozumět samým sobě a uvědomit si zákony přitažlivosti a pravděpodobnosti. Také to souvisí i s tím, jak jsme schopní přijmout skutečnost, že každý jsme zodpovědný za stav, v němž se nalézáme, že se prostě setkáváme sami se sebou, se skutky a myšlenkami z našeho dosavadního života a kdo je ochotní připustit i zákony reinkarnace, tak naše předešlé životy jsou taky důvodem toho, co se s námi děje v životě současném.
K otázce reinkarnace budu věnovat samostatnou kapitolu pro lidi, kteří jsou ochotní připustit, že termín „bytost“ zahrnuje jak tělo, tak mysl, podvědomí, astrální tělo, duši a nadvědomí a zároveň mají velkou touhu pochopit sebe sama a smysl svého života, který není tvořen jenom z toho, co získal genetikou a prožitím života od datumu jeho narození, který si pamatuje.
Protože tak, jak říká Ruth Montgomeryová:
„Jestli přijmeme filozofii reinkarnace a karmy, pak jsem si vědomi toho, že naše stávající situace je plodem našich předchozích myšlenek a skutků“.
Skutečnost v našem světě je taková, že většina lidí má přirozené obavy, že pokud připustí možnost, že na této planetě jsme už byli, tak získají pocit, že se v očích mnohých zdiskreditují a na téma „reinkarnace“ mluví opatrně. Není moudré cyklovat se v myšlenkách, co si kdo myslí. Důležité je otevřít své vlastní myšlení a cítění bez rozdílu na to, zda mu to dovoluje jeho víra, vychování nebo kultura ve které žije.
Já jsem člověk, který přečetl spousta moudrých knih z psychologie, sociologie, pedagogiky, ale jediné knihy, které mi doopravdy daly smysl k pochopení života a sebe sama byly živé knihy, pro mě jednoho BOHA různých náboženství.
Vaše Adri Neuwirth